Lenka
pokračování...
A najednou se ve mně probudil jakýsi duch spravedlnosti. Šel jsem se po tom vandálkovi podívat, abych mu řekl, že se nezachoval hezky.Uviděl jsem ho na konci ulice, házel si s míčem o zeď. "tak to tedy ne, chlapečku!" vyjel jsem na něj. Klučina spustil vřískot.Ze dveří domu vyběhla statná žena, na níž bylo vidět,že si dopřává pohodlí plnými hrstmi. Měla na sobě drahé šaty, půlka tváře byla nalíčená a druhá bílá jako sníh. Spěchala za synem a nestihla se dolíčit.Na první pohled mi bylo jasné, že je to ten typ matinek, které ne své ratolesti nedají dopustit."Copak se ti stalo, ty můj broučku?" zašvitořila na malého chlapce.Její zrak padnul na mě."Co si to dovolujete,vy ničemo, určitě jste mu ublížil! Co tady děláte? Mám na vás zavolat policii?!!" z úst se valily nekonečné přívaly slov a výhružek a tak jsem raději vzal roha.
Byla úplně stejná jako její rozmazlený syn - arogantní, samolibá a útočná.
